Sokolská jednota - Historie

Tělovýchovná jednota Sokol

Sokolská myšlenka se ujala v Nelešovicích v době, kdy se zakládala jednota Sokol v Kokorách.Bylo to v prosinci roku 1903 a spoluzakladatelem  byli i někteří občané z Nelešovic.Po první světové válce, 1. července 1922, založili v Neleěovicích vlastní odbočku při mateřské jednotě v Kokorách.Přihlásilo se do ní 30 občanů, z toho 5 žen.Divadelní ochotníci, jichž se většina stala členy Sokola, dali novému spolku do vínku částku 1.172 Kčs.Byla zakoupena hrazda a bradla a započato s cvičením.18. ledna 1923 požádala odbočka Sokola obec o odprodání pozemku na cvičiště.Obecní zastupitelstvo povolilo rozhodlo tehdy propůjčit na vybudování hřiště jednu měřici obecních pozemků a vyhradilo si, že tato plocha bude sloužit i žákům místní školy.Obecní zastupiteltvo povolilo Sokolu po dohodě se zástupci cukrovaru v Brodku u Přerova upravit dosavadní skladiště řepy na pozemku na Trávníku a stanovilo náhradu ve výši 2.000 korun.Při úpravách cvičiště odpracovali všichni členové Sokola v průměru 20 hodin na dobrovolných brigádách.


Starostové TJ:

1922 - František Vrána (č. 1), 1924 - Metoděj Horák (č. 8), 1925 - Metoděj Drbal (č. 22), 1931 - František Šnajdr, učitel (č. 46), 1932 - Metoděj Horák (č. 8), 1935 - František Draisaitl (č. 35), 1937 - František Draisaitl (č. 35), 1938 - Metoděj Drbal (č. 22), 1939 - Metoděj Drbal (č. 22).


Jednatelé TJ:

1922 - Václav Horák (č. 38), 1923 - Jaroslav Přikryl (č. 19), 1925 - Bohumil Vysloužil (č. 10), 1926 - Bohumil Ženčica (č. 25), 1931 - Jaroslav Veselský (č. 21), 1934 - Jan Horák (č. 52), 1935 - Julie Vysloužilová (č. 32), 1937 - Julie Vysloužilová (č. 32), 1938 - Julie Vysloužilová (č. 32).


Náčelníci:

1922 - František Draisaitl (č. 35), 1923 - Bohumil Vysloužil (č. 10), 1924 - Zdeněk Drábek (č. 9), 1925 - Antonín Horák (č. 38), 1926 - Vít Horák (č. 51), 1928 - Zdeněk Přikryl (č. 18).

V roce 1973 byl předsedou tělovýchovné jednoty Sokol Zdeněk Drábek.


V roce 1939 začíná okupace Československé republiky, jež má samozřejmě negativní dopad i na sportovce.Sokol v Nelešovicích byl zrušen, činnost však nepřestala.Dál existovala základní tělesná výchova, hrála se odbíjená i česká házená, nikoliv však závodně.V roce 1942 začali členové bývalé jednoty Sokol uvažovat o založení sportovní organizace - české házené.Popud k tomu dal Oldřich Přikryl, který spolu s Josefem Šolcem vedl další jednání.Protože však hřiště svými rozměry neodpovídalo pravidlům, bylo sportovcům v Nelešovicích doporučeno připojit se k většímu oddílu a tak se zařadili do sportovního klubu Rokytnice.Tehdejšími vedoucími družstva byli Josef Šolc a Ladislav Vodička.V roce 1943 toto mužstvo vyhrálo IV. třídu a postoupilo do třetí.Zasloužili se o to hráči Oldřich Přikryl, Miroslav Přikryl, Alois Veselský, Ladislav Přikryl, Karel Pavlík, Tomáš Kolda, Josef Šolc, Jaroslav Drbal a Ladislav Souček.
K osamostatnění tělovýchovy v Nelešovicích došlo v roce 1944, i když nadále patřili pod sportovní klub Rokytnice, existoval již odbor házené.Upraveno hřiště a i když rozměry stále ještě neodpovídaly předepsaným normám, byla povolena vyjímka na dobu 2 let.Úspěch prvního roku nebyl náhodný a další léta ukázala, že Nelešovští hrají dobrou házenou, protože postoupili v r. 1944 do druhé třídy.Neexistovalo již pouze první družstvo, ale vyrůstal dorost, z něhož byla sestavena dvě první a druhá družstva.
V roce 1945, kdy klub hrál II. třídu a měl reálné naděje na postup do I. třídy, začaly potíže, protože řada členů dojížděla na vzdálená pracoviště.Došlo i ke změnám v mužstvě.Přesto však je třeba vzpomenout obětavost těch, kteří aktivně hájili barvy Nelešovic a jezdili na zápasy na kolách, i těch, kteří jim ze všech sil pomáhali.
Po roce 1945 měla v osvobozené vlasti tělovýchova mnohem snazší situaci a k prohloubení a zkvalitnění na tomto úseku dochází v r. 1948, kdy se tělovýchova sjednocuje.Sokol v Nelešovicích pracuje dál a jediným jeho oddílem je mužstvo české házené.Až v roce 1964 byla obnovena gymnastika a v témže roce dochází i k reorganizaci v české házené.Nelešovice v té době mají v okresním přeboru jedno mužstvo, existuje dále záložní mužstvo a družsto žáků.V roce 1973 hrálo mužstvo národní házené krajskou soutěž.Také tělovýchovná jednota patřila Sokol mezi aktivní organizace Národní fronty, pomáhala v budovatelské práci a zajišťovala i nejrůznější kulturní podniky.

24. 11. Emílie

Zítra: Kateřina

Návštěvnost stránek

079123